Fotografka Dita Pepe ve své tvorbě tematizuje ženskost a identitu a jejich vzájemné prolínání. Proslavila se především sérií inscenovaných autoportrétních fotografií Autoportréty (1999–2014). Fotografii chápe také jako způsob terapie umožňující posouvání hranic a vnímá i její potenciál otevírat tabuizovaná témata. Od roku 1999 Dita Pepe kontinuálně fotografuje sebe sama i své nejbližší, přičemž ve své tvorbě kombinuje módní i reportážní fotografii s prvky konceptualismu.
Významnou část její umělecké tvorby představuje publikační činnost. Ve spolupráci s dokumentaristkou Bárou Baronovou vydala knihy Slečny (2012) a Slečny 2.0 (2025). Za publikaci Slečny (2012) získala cenu Ministerstva kultury ČR a Památníku národního písemnictví a také čestné uznání v mezinárodní soutěži Art Books Wanted. Publikace obsahují intimní výpovědi žen, které se rozhodly zůstat svobodné. Autorka v publikacích toto téma mapuje od první republiky až do současnosti. Knihy poukazují také na potenciální diskriminaci, která rozhodnutí o dobrovolné bezdětnosti a životě bez manželství provází.
