Vladimír Preclík pocházel z rodiny strojvůdce a lidového řezbáře. Ovlivněn tímto rodinným zázemím se nejprve vyučil v Hradci Králové řezbářem (1946). Práce se dřevem ho bavila celý život. Druhou oblastí, která ovlivnila jeho pozdější kroky, bylo studium na Vyšší průmyslové škole sochařsko-kamenické v Hořicích v Podkrkonoší (mat. 1950). Poté navštěvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (ateliér prof. Josefa Wagnera absolvoval 1955). Jeho mladý život výrazně ovlivnilo onemocnění tuberkulózou (1956 pobyt v sanatoriu). Preclík vstupoval do uměleckého života výrazně už krátce po svých studiích ještě v padesátých letech. Byl členem skupiny Trasa 54, která sdružovala výtvarníky hlásící se k odkazu meziválečné avantgardy. Startujícím stimulem zakládání skupin jako byla Trasa 54 se stala touha po vzájemné konfrontaci, následující po „klausurním“ období stalinistických padesátých let, a snaha probojovat sice staronové, ale režimem dosud neakceptovatelné podoby moderního umění, což mělo daleko větší šanci na úspěch v rámci kolektivních vystoupení. Důležitý byl i profesorský vliv Josefa Wagnera a setkání s umělci jako Vladimír a Věra Janouškovi, Olbram Zoubek, Miloš Chlupáč, Zdeněk Palcr, Eva Kmentová, kteří studovali ve Wagnerově ateliéru a stali se během padesátých a šedesátých let protagonisty české sochařské scény. V roce 1959 se Preclík představil veřejnosti svou první samostatnou výstavu, uspořádanou E. F. Burianem v Divadle D 34. Na ní vystavil soubor soch (s příznačným názvem Česká avantgarda). Součástí byly také sochařské portréty vzdávajících hold osobnostem předválečné kultury. Preclík v nich reagoval především na kubismus, ovšem v poněkud posunuté rovině. Výstava si vysloužila značnou pozornost. V šedesátých letech dvacátého století vstoupil Preclík do výtvarného povědomí svými dřevěnými sochami. Spojoval v nich starou řezbářskou tradici s novými tendencemi tehdejšího sochařství. Sochy jsou víceméně abstraktní. Preclík podlehl kouzlu asambláže a velká část objektů jsou asamblovanými díly. Preclík však nepoužívá jako většina jeho vrstevníků nalezené nebo industriální předměty (ty se objeví v jeho pozdější tvorbě 80. a 90. let 20. století). To, co asambluje, jsou rukodělně vytvořené prvky ze dřeva, kombinované se sklem, s kůží či kožešinou. Povrchovou úpravu soch dotvářel barvou. Procesem sestavování dochází k poetické transformaci jednotlivých prvků, často s humorným nebo ironizujícím podtextem. Preclík tehdy vytvářel sochařské cykly s názvy jako Orchestriony, Provensálská města, Vlastnosti, Depozitáře, Pražská apatyka, Malý vůz s andělem, apod. Mnohdy jsou jeho sochy společenskou kritikou. Třeba v cyklu Trůny z roku 1963, v nichž se vyjádřil k problému uzurpované moci, nebo v cyklu Antistrojů z let 1963-65, jejichž podoba je motivována sarkastickým postojem k fetišizaci stroje a k falešnému mýtu technické civilizace. Méně početnou, ale neméně důležitou oblastí, jsou pak Preclíkovy kamenné sochy. Vznikaly zejména pro veřejné prostory. Jednu z prvních soch z kamene vystavil jako účastník dnes již legendární výstavy Socha a město v Liberci v roce 1969 (Spící město, 1967). Osudovým se mu pak staly východní Čechy, kde se narodil a kde studoval střední hořickou školu. Po revoluci v roce 1989 se Hořice staly zásluhou Vladimíra Preclíka opět centrem kamenosochařského dění formou mezinárodních sochařských sympózií. Vrcholem aktivit v této krajině pak bylo Preclíkem založené sdružení Křížová cesta (2004). Vladimír Preclík přizval ke spolupráci dalších čtrnáct sochařů tří generací, aby ztvárnili svá díla v hořickém pískovci s tématem novodobé křížové cesty. Ta pak vyrostla nedaleko Kuksu. Preclík sám pro tento projekt vytvořil návrh velké pískovcové sochy s názvem Katedrála prosby. Slavnostního otevření křížové cesty dne 4. října 2008 se bohužel Vladimír Preclík nedožil a sochu Katedrála prosby realizoval podle jeho modelu sochař Hejl. Vladimír Preclík byl také znám svou spisovatelskou činností, které se věnoval od roku 1982. Za svůj život vydal na deset knih. Literární tvorba čerpá z autobiografických zdrojů, vzpomínek a životních prožitků. Často se vztahuje k jeho rodnému kraji. Známé je také jeho intenzivní přátelství s Miroslavem Horníčkem a Iljou Hurníkem, s nimiž literárně pracoval na vzniku knihy Trojhlas (1986).
Vladimír Preclík
Studies:
1950-1955 Academy of applied Arts, Architecture and Design (ateliér Josefa Wagnera)
1946-1950 Secondary School of stone sculptor art, Hořice
1943-1945 studied carving, Hradec Králové
Employment:
1990-1997 Brno University of Technology (VUT Brno)
1992 founded an independent faculty of fine arts at the Brno University of Technology, and becomes its director
Awards:
2002 Cena Nadace Univeritas Masarykiana
2000 Zlatá medaile rektora VUT
1998 Cena města Brna
1997Bronzová plaketa rektora MU
1968 Cenu Jamese Akstona, 34. bienále v Benátkách
1966 Mezinárodní výstava Slovenj Gradec, Cena mezinárodní poroty
2007 Vladimír Just, Šifra mistra Vladimíra aneb 50+50, Paseka
2004 Jan Baleka, Vladimír Preclík, Academia
2002 Jaroslav Malina a kol., Vladimír Preclík, Brno 1990–1998, Nadace Universitas Masarykiana
1999 Igor Zhoř, Vladimír Preclík, Kant
1970 Eva Petrová: Vladimír Preclík, Obelisk
2008
Výběr z díla Vladimíra Preclíka jako dar rodnému kraji, Galerie Vladimíra Preclíka, Regioncentrum, Hradec Králové
Hra barev a významů, Galerie Dion, Praha
2007
Socha v barvě barva v soše, Mánes, Praha
Příběhy soch a obrazů, Městská galerie Hradec nad Moravicí, Hradec nad Moravicí
2005
Sochy, pastely, Galerie Koruna, Hradec Králové
60. a 70. léta, Východočeská galerie, zámek, 2. Patro, Pardubice (Pardubice)
2004
Nejstarší a nejnovější, Galerie Bayer & Bayer, Řetězová, Praha
Vladimír Preclík: sochy a obrazy, Křížovice, Doubravník, Křížovice,
2002
Navrácená železa a zatajené obrazy, Národní technické muzeum, Praha
1999
Vladimír Preclík, Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Hradec Králové
Vladimír Preclík, Zámek Dobříš , Dobříš
Vladimír Preclík, Galerie Masson, Zlín
Vladimír Preclík, Galerie U prstenu, Praha
Vladimír Preclík, Galerie ve věži, Mělník
Vladimír Preclík, Galéria Z, Bratislava
1998
Otevření Muzea Vladimíra Preclíka v Bechyni
1997
Kovové sochy a pastely
1992 – 1997
Městská galerie Art Club, Týn nad Vltavou
Zámecká sýpka, Bechyně
Muzeum a galerie, Litomyšl
1995
Kovové sochy a pastely, Galerie Langův dům, Frýdek-Místek
1994
Neznámý, Galerie U prstenu, Praha
1994
Neznámý, Galerie města Blanska, Blansko
1992
Sochy, Severomoravská galerie výtvarného umění, Ostrava
Sochy, Oblastní galerie výtvarného umění, Cheb,
Sochy, Dům umění města Opavy, Opava
Sochy, Severomoravská galerie výtvarného umění, Ostrava
Sochy, Dům umění města Brna, Brno
Sochy, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
Sochy, Výstavní síň Masné krámy, Plzeň
Sochy, Oblastní galerie v Liberci, Liberec
1991
Sochy, Oblastní galerie Pardubice, Pardubice
Sochy, Mánes, Praha
1989
Sochařské dílo, Mirbachov palác, Bratislava
Stetnutie so sochárom Vladimírom Preclíkom, Obvodné kultúrne a spoločenské
stredisko, Bratislava
Sochařské dílo, Zámek Sokolov, Sokolov
Ilustrace, Kino Metro 70, Prostějov
1988
Sochařské dílo, Letohrádek Ostrov, Ostrov
1987
Vladimír Preclík, Výstavní síň Semafor, Praha
Vladimír Preclík, Orlická galerie v Rychnově nad Kněžnou, Rychnov nad Kněžnou
1986
Sochařské dílo, Krajská galerie, Hradec Králové
Sochařské dílo, Kysucká galéria, Čadca
Sochařské dílo, Muzeum Podkrkonoší, Trutnov
1985
Dvě plus deset, Galerie 55, Kladno
1984
Strojokresby, Galerie v předsálí, Blansko
Sochy, Zámek Sokolov, Sokolov
1983
Barevné sochy, Muzeum Dačice, Dačice
Barevné sochy, Okresní muzeum, Jindřichův Hradec
Barevné sochy, Vlachovo Březí, Vlachovo Březí (Prachatice)
Farbige Skulpturen, Galerie Hans Barlach, Hamburk
1982
Sochařské dílo 1970 – 1982, Dům umění města Opavy, Opava
1981
Výběr ze sochařského díla, Orlická galerie v Rychnově nad Kněžnou
Skulpturen, ART, Basel
Sochařské dílo 1970 – 1980, Závodní klub pracujících, Uherský Brod
Sochařské dílo 1970 – 1980, Okresní vlastivědné muzeum, Vsetín
1980
One man show, ART, Basel
1978
Sochařské dílo, obrazy a kresby z let 1958 – 1978, Státní galerie
výtvarného umění v Chebu
1975
Vladimír Preclík, Dům kultury, Orlová (Karviná)
1970
Preclik, Galerie Alice Pauli, Lausanne
1969
Sochy, obrazy, grafika, Pražákův palác, Brno
Vladimír Preclík, Dům umění, Zlín
Sochy, Dům umění, Olomouc
1966
Preclik, Galerie Alphonse Chave, Vence
Skulpturen – Bilder – Zeichnungen, Städtische Kunstgalerie, Bochum
1964
Vladimír Preclík, Galerie Nová síň, Praha
Vladimír Preclík, Vlastivědné muzeum, Gottwaldova síň, Teplice
1959
Plastiky a kresby, Divadlo D 34, Praha
2009
Socha a město Liberec 1969. Výstava o výstavě Liberec 2009, Oblastní galerie v Liberci, Liberec
2006
České umění XX. století: 1940-1970, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou
Závažná hra aneb česká a slovenská asambláž, Galerie Millennium, Praha
2004
Šedesátá / The sixties ze sbírky Galerie Zlatá husa v Praze, Dům umění města Brna, Brno
2003
Umění je abstrakce. Česká vizuální kultura 60. let, Jízdárna Pražského hradu, Praha
Sculpture grande, Václavské náměstí, Praha
2002
Trasa, Zámecká galerie Chagall, Karviná
Anima & Animus (manželské páry v generaci 60. let), Galerie Zlatá husa, Praha
2001
Bilance II. Obrazy a sochy, Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary (Karlovy Vary)
Objekt – objekt: Metamorfózy v čase / Object – object: Metamorphoses in time, Dům U Černé Matky Boží, Praha
Barevná socha, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice
2000
Ozvěny kubismu, Dům U Černé Matky Boží, Praha
1999
Přírůstky sbírek státních galerií z let 1990-1997, Jízdárna Pražského hradu, Praha
Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958 – 1968, Praha, Praha
Obraz, socha a svět, Mánes, Praha
1997
Umění zastaveného času / Art when time stood still, Česká výtvarná scéna 1969-1985, Brno
Umění zastaveného času / Art when time stood still, Česká výtvarná scéna 1969-1985, Státní galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb
1996
I. nový zlínský salon, Zlín
Umění zastaveného času / Art when time stood still, Česká výtvarná scéna 1969-1985, Praha
1994
Ohniska znovuzrození, Městská knihovna, Praha
1993
Výstava současného českého sochařství, Mánes, Praha
1992
Jiří Kolář, Vladimír Jarcovják, Radoslav Kratina, Vladimír Preclík, Joska Skalník, Galerie 33 – Interconex, a.s., Praha
1991
Šedá cihla 78/1991, Dům umění města Opavy
České malířství a sochařství 2. poloviny 20. století ze sbírek Alšovy jihočeské galerie, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou
Šedá cihla 78/1991, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy
Europäische Dialoge 1991 / 1. festival Des Europäischen Kulturklubs, Museum Bochum, Bochum
1989
České sochařství 1948 – 1988, Krajské vlastivědné muzeum, Olomouc
1988
Barevná plastika, Vojanovy sady, Praha
Forum 1988, Holešovická tržnice, Praha
1985
Wspołczesna sztuka czeska. Druga kolekcja Janiny Ojrzyńskiej, Galeria Bałucka, Lodž
Barevná socha, Galerie H , Kostelec nad Černými lesy
1984
Česká kresba 20. století ze sbírek Alšovy jihočeské galerie, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou
1980
Die Kunst Osteuropas im 20. Jahrhundert, Garmisch-Partenkirchen, Garmisch-
Partenkirchen
1974
Osteuropäische Kunst aus der Sammlung des Museum Bochum, Museum Bochum, Bochum
1971
45 zeitgenössische künstler aus der Tschechoslowakei. Malerei, Plastik, Grafik,
Glasobjekte, Baukunst, Kolín nad Rýnem
1970
Art tchèque du XXe siècle, Musée Rath, Ženeva
Tschechische Skulptur des 20. Jahrhunderts: Von Myslbek bis zur Gegenwart, Schloß Charlottenburg – Orangerie, Berlín
1969
L´art tcheque actuel, Renault Champs – Élysées, Paříž
Trasa 1969, Výstavná sieň Zväzu slovenských výtvarných umelcov, Bratislava
Socha a město, Liberec,
Trasa 1969, Mánes, Praha
1968
La Biennale di Venezia 1968, Benátky
Deset sochařských vyznání, Galerie Fronta, Praha
Socha piešťanských parkov ’68, Kúpelový ostrov, Piešťany
České sochařství 19. a 20. století, Letohrádek královny Anny, Praha
1967
Tschechische Kunst, Kunstforum Göhrde, Göhrde
Jeden okruh volby: Obrazy, sochy, objekty, grafika, kresby 1964-1967, Okresní muzeum, Písek
Hedendaagse tsjecho-slovaakse kunst, Koninklijke Academie voor Schone Kunsten, Antverpy
1966
Nové cesty. Přehlídka současné avantgardy, Dům umění, Gottwaldov (Zlín)
Jarní výstava 1966, Mánes, Praha
Aktuální tendence českého umění. Obrazy, sochy, grafika, Mánes, Praha
Tschechoslowakische Plastik von 1900 bis zur Gegenwart, Museum Folkwang, Essen
1965
Tschechoslowakische Kunst heute: Profile V, Städtische Kunstgalerie, Bochum
Sochařská bilance 1955-1965, Olomouc,
Objekt, Galerie Václava Špály, Praha
1964
Trasa, Galerie Václava Špály, Praha
Socha 1964, Liberec, Liberec
1963
Rychnov 1963, Zámek Rychnov nad Kněžnou, Rychnov nad Kněžnou
1961
Tvůrčí skupina Trasa, Galerie Československý spisovatel, Praha
1959
Trasa 54, Galerie Fronta, Praha
Realisations in architecture and public space:
2008 Katedrála prosby, Křížová cesta u Kuksu
2005 Památník druhého odboje, Klárov, Praha
1988 Němý film, Barrandov, Praha
Literary publications by Preclík
2004 Motáky z bechyňské šatlavy
2004 Přišel jsem pozdravit sochy
2003 Paměť sochařského portrétu
2001 Padesát týdnů dobrého roku , Eminent
2001 Deset zastavení v Provence, Kant
1997 Americký kolotoč, Petrov
1995 Holomráz, Nevole
1992 Kameny pokání, Melantrich
1990 Smírčí kameny, Čs. spisovatel
1989 Tiše se přemisťovati, Kruh
1988 Dřevěná knížka , Melantrich
1986 Trojhlas (spolu s Iljou Hurníkem a Miroslavem Horníčkem), Melantrich
Städtische Kunstgalerie, Bochum
Galerie Alphonse Chave, Vence
Galerija Forma Viva Kostanjevica,
Galerija Suvremene umietnosti, Záhřeb (Zagreb)
Grosvenor Gallery, Londýn (London)
Moderna galerija, Rijeka
Muzeum Middelheim, Antverpy (Antwerpen)
Národní galerie v Praze, Praha
Galerie moderního umění v Hradci Králové, Hradec Králové (Hradec Králové)
Galerie Vladimíra Preclíka, Hradec Králové (Hradec Králové)
