Pavel Hayek patří k těm autorům, jejichž práce je založena na předem přesně stanovených pravidlech, s jejichž pomocí chtějí dosáhnout maximální objektivace v zacházení se zvolenými skutečnostmi. Objektivní a často zároveň i velmi subtilní propátrávání možností, jak s nimi zacházet, jak je organizovat či transformovat a posouvat do nových významových souvislostí podle předem stanovených pravidel zahájil, po své rané realistické periodě, Pavel Hayek od počátku 90. let. Tehdy objevil své ústřední téma totiž práci s opticko-prostorovými strukturami konstituovanými převážně zástupci přírodního světa – zeleninou, ovocem, listy, větvemi, semeny apod. Jako základní pravidlo stanovil to, že zvolené elementy budou redukovány na své obrysy a v barvě pak minimalizovány do duální barevnosti, v naprosté většině případů do kontrastu černé a bílé, přičemž jedna z barev zastupovala vždy hmotu předmětů, ta druhá pak prostor mezi nimi. V souvislosti s tím pak prozkoumával i možnosti jejich zobrazení barevnou proměnou ve škále pozitiv-negativ. Dalším z jeho často užívaných pravidel pak byla premisa dotýkání těchto elementů. Takto striktně vymezené konceptuální předpoklady začal uplatňovat nejprve v malbách, pak fotogramech i grafických listech. Jako dominantní sémantický prvek zde funguje motiv struktury jako otevřeného pole, v němž pravidelným řazením a racionální organizací vystupují na povrch skutečnosti odkazující na vnitřní provázanost objektivně-subjektivního nahlížení světa, umožňující srovnatelně relevantní způsoby čtení, v nichž zaměnitelnost prvků, tak striktně jednoznačná ve světě racionality a geometrie, se prizmatem přírodních entit mění směrem k odhalení jejich, často ovšem velmi subtilních, odlišností. Dalším z efektů pak bylo odhalení reversibility pozadí a popředí, motivu a toho, co ho obklopuje, kdy v určitých okamžicích byly pro autora důležitější „meziprostory“, které vznikaly mezi obrysy předmětů, v nichž lze vycítit konotace až kamsi k abstrahující malbě Pieta Mondriana. Implicitní napětí mezi autonomností obrazu a stále přítomnými vazbami na původní určení „námětových“ elementů činí z Pavla Hayka jednoho z nejdůležitějších pokračovatelů tendencí shrnutých v 60. letech pod pojem „nová citlivost“. Přičemž právě čistě konceptuálně exaktní práce spolu s jasně vymezenými premisami vedoucí ve výsledku k otevřené struktuře s možnými variantami čtení jakoby jen potvrzovala to, že „pravda může být vyjádřena mnoha způsoby“ (Julian Barnes).
V poslední době můžeme sledovat další etapu jeho konceptuálních průzkumů – od intimity drobných přírodnin a monumentality rozkošatělých větví či kořenů se přesunul k námětům jiného druhu. V posledních dvou letech začal malovat plátna, v nichž tematizuje výzdobný rastr rozličných textilií. Těmi se zabýval již ve svých fotogramech v roce 2009, tentokrát se ale rozhodl pro větší formát a jinou techniku. Pravidelnost puntíků, pruhů a linií je viděna skrze jejich „zmuchlané“ a pomačkané varianty, kde autor znovu využívá motiv narušení pravidelnosti původního rastru vyvolávající op-artové i prostorové efekty. Záhyby látek, borcení a dotýkání dekoru na jejich povrchu znovu ukazuje na jeho tak typický zájem o strukturu a její rozrušování prostřednictvím manipulace s jejími konstitutivními prvky.
Pavel Hayek
Pavel Hayek se narodil v roce 1959 v Brně, kde žije doposud. Výtvarné studium absolvoval privátně. Jeho černobílá tvorba je poznatelná na první pohled: autorovým specifikem je práce se strukturami přírodních elementů, jako jsou například semena, plody, listí nebo větve keřů a stromů.
Pavel Hayek představuje racionální typ umělce, který pracuje systémově s jednotlivými prvky a jejich seriálním řazením. Nejprve od konce 80. let vytvářel, kromě jiného, cykly grafik, které byly, do určité míry, jistými ozvuky Morandiovských zátiší. Za skutečný počátek jeho tvorby je ale zřejmě možno označit až obraz Česneky, vzniklý někdy v létě 1990, ve kterém snad poprvé použil motiv přírodniny. A bylo to v roce 1991, kdy začal poprvé experimentovat s malbami, jejichž výsledkem byl reduktivní obraz v černé a bílé barvě.
„Byly to struktury tvořené obrysy plodů, které pokrývají celou obrazovou plochu. Způsob zachycení, kdy tvar je tvořen pouze obrysem, předmět chybí nebo je vynechán, je vlastně podobný fotogramu. Po dvou letech malování černobílých obrazů jsem požádal jednoho fotografa, aby udělal fotogram několika semínek kmínu. Výsledek mne natolik nadchnul, že jsem si vypůjčil technické vybavení a začal jsem fotogramovat nejrůznější přírodniny od semínek, listů, větviček a různých trav až po písek a krystalický cukr. Záznam na fotogram je přesnější a moment překvapení větší než u obrazu“, říká Pavel Hayek. Výsledkem jsou struktury tvořené „vyskládáním“ plochy obrazu z drobných přírodních prvků.
Černobílá barevná škála a opakující se skladba jednotlivých elementů vyvolává op artový efekt. Hayekovo dílo se tak dostává do blízkosti strukturální malby a může být řazeno do směru reduktivních a konstruktivistických tendencí, tak jak je známe třeba z tvorby Zdeňka Sýkory: jeho práce sehrály v tomto směru v 60. letech iniciační roli. Sýkorovy malby jsou tvořeny repetitivním řazením mnoha desítek velice jednoduchých identických geometrických elementů, uspořádaných podle zvolených kombinatorických pravidel. Hayek na tento princip svým způsobem navazuje, ale jeho řešení je jiné. Nepracuje s geometrickými formami, ale s již zmíněnými přírodními motivy. A dále pracuje se strukturou „která není pouze estetickou a intelektuální zkušeností, ale je utvářena řadou vztahů mezi skladebnými možnostmi struktury a její artikulací z útvarů, namalovaných sice neosobně, ale morfologicky pokaždé individuálně charakterizovaných.“ (Jiří Valoch).
Hayekovy struktury podléhají pouze jednomu pravidlu: mohou být tvořeny jen černými nebo bílými plochami, čímž vzniká dojem, že máme před sebou tvary buď pozitivu, nebo negativu. Přechod z pozitivu do negativu nejen zpochybňuje namalované tvary, ale také rozšiřuje možnosti vnímání. Hayekova malba provokuje svou dvojznačností: je to, co vidíme, černá malba na bílém plátně (hrušky, feferonky, petržel, křen, listy devětsilu) nebo je to jen chaos nepravidelných a neidentifikovatelných bílých plošek na černém pozadí (anebo černých plošek na bílém pozadí)? Oba výklady jsou správné jako rub a líc stejné věci. Hayekova díla jsou konkrétní a abstraktní zároveň.
1973-1982 Lidová škola umění J. Kvapila v Brně
Martin Dostál, Černobílá aliance, ateliér, 12/ 2015
FADINGEROVÁ, Hana. Mechanické partitury. Ateliér, 2013, 26(25-26), s. 3. ISSN 1210-5236.
Václav Krůček: Spleť, ateliér, 6/ 2012
Tomáš Pospíšil: Čáry máry a otisky stromů v Domě umění, Lidové noviny, 23. 3. 2012
ČERNÁ, Kateřina. Pavel Hayek. Art & antiques, 2010, 2010(9), s. 50-52. ISSN 1213-8398.
DANĚK, Ladislav. Obrazy šité na míru. Revue Art, 2007, 2007(1), s. 24-27. ISSN 1214-8059.
Fišer, Zbyněk: Časy a pohyby Pavla Hayeka, A2 kulturní týdeník, 8/ 2006, s. 8
MARKUSKOVÁ, Helena. Prírodne. Ateliér, 2006, 19(9), s. 6. ISSN 1210-5236.
Vokolek Václav: Rozhovor v prostoru mezi černou a bílou, Ateliér, 2/ 2001
Vitvar Jan H.: Ticho silnější než hluk, MfD, 27.2.2001
Hůla Jiří: Struktury z hrušek, křenů a paprik, Lidové noviny 1.3.2001
Ptáček Jiří ml.: Umělci zavalili Dům umění zeleninou, brouky a plazy, MfD,16.3.2000- Weber Milan: Příroda spoluvytváří obrazy a fotogramy brněnského malíře Pavla Hayeka, MfD 1999
SEDLÁČEK, Zbyněk. K výtvarnému dílu Pavla Hayka. Bulletin Moravské galerie v Brně, 1999, 55, s. 143-146. ISSN 0231-5793. ISBN 80-7027-091-8.
Sedláček Zbyněk: Plody, listy, kořeny Pavla Hayeka, Atelier 14/15 1999
Horáček Radek: Stopy přírody na fotografickém papíru, Ateliér, 13/1998
HORÁČEK, Radek. Nic, než trocha čaje: Téma přírody v tvorbě některých umělců současnosti. Bulletin Moravské galerie v Brně, 1998, 54, s. 175-179. ISSN 0231-5793. ISBN 80-7027-074-8.
Sedláček Zbyňek: Geometrie živého, Ateliér 17-18/ 1996
HORÁČEK, Radek. Černobílý rytmus přírody. Ateliér, 1994, 7(1), s. 6. ISSN 1210-5236.
Ladislav Daněk, Portrét. Pavel Hayek – Obrazy šité namíru, Revue Art, 2007, č. 1, s. 24–27.
KRŮČEK, Václav. Spleť. Ateliér, 2012, 25(6), s. 7. ISSN 1210-5236.
2015
Pavel Hayek+ Esther Stocker, Galerie Závodný, Mikulov
2014
Hayek – Kočí, Galerie Budoart, Praha
2013
Krajinomalebně, galerie ad astra, Kuřim
regel <…> provokation, s Janem Kubíčkem, galerie Hoffmann, Friedberg, DE
Mechanické partitury, Moravské zemské muzeum,Památník Leoše Janáčka, Brno
2012
Otto Zitko-Pavel Hayek, Dům umění města Brna
2011
Černou, bílou, šedou, Galerie Petr Novotný, Praha
2010
Galerie na mostě, Wannieck Gallery, Brno
2009
Obrazy, Galerie Jiřího Jílka, Šumperk
Fotogramy, Geofyzikální ústav AV ČR, Praha
2008
3x Brno, Galerie města Plzně, (s P. Veselým a T. Medkem).
Bestiář a herbář Pavla Hayeka, Galerie ad astra, Kuřim
2006
Galerie Ad astra, Kuřim
Galerie umenia, Nové Zámky, SK
Malá výstava v muzejní expozici Mendlova muzea v Brně (se Z. Sýkorou a J. Šigutem)
2005
Galerie Navrátil, Praha
2005-6
Galerie Hoffmann, Ossenheim, Německo
2004
Galerie Ars, Brno, /s L. Jezberou
„DOTEKY PŘÍRODY“, Malá galerie Liberec
2003
Galerie Goller, Selb
2002
Výstavní síň, Telecom, Louny / Exhibition Hall of Telecom, Louny
2001
Černobíle / In Black/White, Galerie Václava Špály, Praha
2000
Franta Hayek, Dům umění, České Budějovice (s Romanem Frantou)
Černobílé obrazy / Black/White Pictures, Galerie Druhá modrá, Brno
1999
Druhá modrá, Galerie Brno (s Danou Chatrnou)
Výstavní síň, Sokolská 26, Ostrava
1998
Galerie Na bidýlku, Brno (s Jiřím Šigutem)
Doba-centro culturale, Ceco-Italiano, Torino (s Jiřím Šigutem)
Galerie ASPEKT, Brno (s Janem Kubíčkem)
Malá galerie, Nemocnice Louny
1996
Galerie umenia, Nové Zámky
Výstavní síň Emila Filly, Ústí nad Labe m
Dům umění, Opava
Galerie CAESAR, Olomouc
1995
Galerie ASPEKT, Brno (s L. Jarošem a M. Zálešákem)
1994
České‚ kulturní centrum, Vídeň
1993
Galerie Jaroslava Krále, Dům umění města Brna
1992
Galeria XC, Nové Zámky
1990
Galerie Studánka, Brno
1983
Galerie mladých, Brno
2015
Česká malba generace 90. let 20. století, Richard Adam Gallery, Brno
CO ZDE SNÍM A CO ZDE VYPIJU, Galerie Caesar, Olomouc
KONKRET/ISM, Topičův salon, Praha
Cesty mohou být rozličné, Národní technická knihovna, Praha
Ivan Chatrný, struktury, konstrukce, gesta, Dům umění, Brno (apropriace grafiky I. Chatrného)
Přepisy, Oblastní galerie Vysočina v Jihlavě
2014
Strom, Galerie Caesar, Olomouc
Anche il bianco e un colore, Interlab gallery, Ivrea, IT
Vivat musica, Národní galerie, Veletržní palác, Praha
Vítej doma příteli, Richard Adam Gallery, Brno
Konkrétní podzim, Hradec Králové, Pardubice
2013
Accrochage, Galerie Lindner, Wien
Burian – Křivinka, Městská galerie U Rytířů, Litomyšl
Sedm, Galerie ARS, Brno
1193 – 2013, Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava
2012
České umění 90.let ze sbírky Komerční banky, Wannieck Gallery, Brno
10 let Galerie Ars, Brno
10 let galerie ad astra, Kuřim
2011
Česká malba generace 90.let, Dům umění, Brno
VI. Nový zlínský salon, Zlín
Konkrétisté v HK, Galerie V Přívozu SVK, Hradec Králové
Ornament-Seriality, Museum Vasarely, Budapest
…a jiné věci, Galerie Caesar, Olomouc
2010
Art Cologne, mezinárodní veletrh umění, Köln
Vzpomínka na Karla Tutsche, Art Consulting Brno a Brno Gallery
Zpřítomnění, Bienále Dolní Kounice 2010, Klášter Rosa Coeli
“Rovnoběžky a průsečíky”, Galerie Národní technické knihovny ČVUT, Praha
2009
Crisscross, Wannieck Gallery, Brno
Seeking Constructive Concrete Structural 2, Museum Vasarely, Budapest
Druhotvary, interpretácia partitur L. Janáčka, Dom umenia Piešťany
Potpourri, Galerie Ars, Brno
Edgar Allan Poe, Křížová chodba Mendelova muzea MU, Brno
Barbora Klímová / Naše věc, Galerie U Dobrého pastýře, Brno
2008
V. Nový zlínský salon
Na bidýlku, Galerie Jelení, PrahVelké prádlo, 200. výstava Galerie Caesar, Olomouc
Neregulováno. Prales ve fotografii, Moravská galerie, Brno
Druhotvary,interpretace partitur Leoše Janáčka, Památník Leoše Janáčka, Brno
2007
Pocta Kassakovi, Galeria umenia, Nové Zámky
Viennafaire, mezinarodni veletrh umění, Videň
Galerie Lindner (C.Kaufmann, T. Redl, Y.Sakurai , M. Sedlak, P. Hayek), Víden
Amaro jilo, Dům umění města Brna
TT-Klub Brno, Künstlerforum Hochstadenring, Bonn
„Až na výjimky nové“, Wannieck Gallery
Hand & fuß und andere geheimnisse…, Galerie Hoffmann, Friedberg
2006
Les, Galerie města Plzně
Kalendáře pro Jindru Štreita, galerie výtvarného umění v Ostravě
15 let TT klubu Brno, Muzeum města Brna, hrad Špilberk
Kunstmesse, Salzburg
Wannieck Gallery, sbírka R.Adama, Brno
Art Cologne – mezinárodní veletrh moderního a současného umění
2005
V rytmu letu bělásků, Městské muzeum,Benešov
Použijte modul KK2!, Klub konkrétistů, Dům pánů z Kunštátu, Brno
VI. Nový zlínský salon, Galerie Zlín
Privátní pohled, sbírka J.Chloupka, Dům pánů z Kunštátu, Brno
Galerie Šternberk, Mezinárodní umělecké sympozium, zahajovací výstava.
Galerie G v Olomouci, Místa paměti, výsledky sympozia ve Šternberku
2004
„V RYTMU LETU BĚLÁSKŮ“, Dům umění, Brno
V rytme letu motýlov, Galeria Z, Bratislava
Konstruktive Kunst aus Tschechien, Stadtbücherei Niebüll
Im schmetterlingsklang, České centrum, Vídeň
„Vogel kennen keine Grenzen“, Goldegg
„Místo Václava Stratila“, galerie Ars, Brno
2003
6 Positionen Konkreter Kunst aus Mähren, Galerie der Stadt Gmunden
2002
Podoby sdělení, Ostrava,Karviná
DIVOČINA, Galerie Klatovy/ Klenová
III. Nový zlínský salon, Galerie Zlín
2001
Pravděpodobná malba / Probable Painting, repríza, České centrum, Berlin
Klub konkrétistů / Club of the Concretists, Dům umění, Opava
Klub konkrétistů / Club of the Concretists Muzeum města Brna, hrad Špilberk
Serigrafia dall Europa centrale, Merano
2000
Grafika roku / Graphic Art of theYear, Staroměstká radnice, Praha
In memoriam Radka Kratiny, Galerie V. Kramáře, Praha
Druhá modrá, Mánesova 27, Praha
Pravděpodobná malba / Probable Painting, Galerie Mánes, Praha
Krajina duše / Landscape of the Soul, Vianden, Lucembursko
100, Galerie Caesar, Olomouc
1999
Umění pro nemocnici / Arts for Hospital, Galerie V. Špály, Praha
Česká serigrafie – repríza, Staroměstská radnice, Praha,
Dům umění, Opava
Klub konkrétistů / Club of the Concretics, Slovenská národná galerie,
Bratislava
Labyrint – repríza, Pretoria JAR, Káhira Egypt, Ankona Itálie
II. Nový zlínský salon, Galerie Zlín
„Cronologic“ in „The Planet Art“, Kapské Město, JAR
Mail – art´99, Ostrava
1998
Kresba-obraz-předloha / Drawing-Picture-Model , Malovaný dům, Třebíč
Labyrint /Maze, Trienále grafiky, Praha
Česká serigrafie / Czech Serigraphic, Galerie výtvarného umění, Ostrava-Poruba
1997
Spirála 3 / Spiral 3, Swieradow Zdroj, Polsko
1996
Opravdické obrazy / Real Pictures, repríza, Dům umění, Opava
I. Nový zlínský salon / I. New Salon in Zlín, Galerie Zlín
1995
Opravdické obrazy / Real Pictures, Galerie Sýpka, Vlkov
1994
Přírůstky / Additions, Galerie Sýpka, Vlkov
Trienále „Praha Graphic ´94“
1993
East meets West, Verlag der Kulturvermittlung,
Steiermark, Graz
Ze současné brněnské malby / From the Contemporary Brno, Dům umění města Brna
Krajina v současném umění / Landscape in the Contemporary Art, Dům U kamenného zvonu (Sorosovo centrum současného umění), Praha
Příběhy bez konce / Stories without Ends ( Princip série v českém výtvarném umění),Moravská galerie, Brno a Palác Kinských, Praha
15 + 1 mladých z TTKlubu / 15 + 1 Young Artists from TTClub, Znojmo,
Boskovice,
Galerie mladých U Řečických, Praha
7. mezinárodní bienále grafiky / 7th International Bieenniaal of Graphics, Varna, Bulhaarsko
1991
Mezi křikem a meditací /Between Scream and Meditation, Dům umění města Brna
1989
V. bienále mladých jihomoravských výtvarníků / 5th, Biemmial of the Young Artists from the South Moravia. Dům umění města Brna
1988
Moravská grafika / Moravian Graphics, Dům umění města Brna
1981, 1984, 1987, 1990
Trienále 15/30 , Dům pánů z Kunštátu,
Galerie Stará radnice, Brno
1980, 1986, 1989, 1991
Přehlídky mladých Brněnských výtvarníků / Exhibitions of Young Artists, Galerie mladých, Brno
2003
Respirium – kulturní dům Semilasso, Brno
Národní galerie, Praha (sbírka J. Valocha)
Moravská galerie, Brno
Muzeum města Brna
Muzeum umění Olomouc
Richard Adam Gallery, Brno
Fait gallery, Brno
edition und galerie Hoffmann, Friedberg
Sbírka galerie Závodný, Mikulov
Nadace současného umění, Praha
Městské muzeum Benešov
Graphothek der Stadtbücherei, Stuttgart
Sammlung Kreditanstalt für Wiederaufbau, Frankfurt
National Gallery of Art, Washington, DC
Foundation For Constructive Art, Calgary